Červen 2011

Prezentace o SJ

29. června 2011 v 16:32 | Gaby |  Výkec
No prostě jsem si chtěla zapamatovat členy Super Junior a nějak se mi to nedařilo. No a tak jsem o nich prostě udělala prezentaci. Zabralo mi to celkem hodně, ale jsem za to ráda. Konečně vím o nich snad vše...jako správna faninka. Mám je až moc ráda....ale nikdy jsem nebyla až moc vášnivá faninka. Tak je mi jako vždy všechno jedno. Všechno v prezentaci je napsané mími slovy. Na chyby se nedívejte. Snažila jsem se nějak bez chyb, ale nejsem na pravopist ta správná...
Celá prezentace je jen o SJ a je na 52 slaidů :D:D....jak nějaký maniak, ale nemohla jsem něco vynechat snad mě chápete....dám vám sem obrázky z prezentace jestli ji chce někdo poslat stačí mi napsat na snejdrlovaGabriela@gmail.com
































Nesmí chybět Kdo jsou....:D


Samozřejmě jejich fotka při debutu :D


Popis jednotlivých členů....:) (např.LEETEUK)


Nesmíme zapomenout na jejich fota....kde jsou krásní...:)***


Také nesmí chybět rozdělení do podskupin :)


A jejich fotka v podskupině :)**


A na konec jejich nejznámější písničky + odkazy :)



A aby toho nebylo málo pracuji na další prezentaci teď již o K-POPových skupinách
A tady obrázek :)


:))))

MBLAQ

23. června 2011 v 17:45 | Gaby |  Videoklipy
Teď prostě poslouchám..."Y"

Miluji :)********* <333333

Dodělávky

22. června 2011 v 15:21 | Gaby |  Výkec
Vím, že musím dopsat povídku Zachránce, ale jaksi nejsou nápady nebo spíše čas na to to dopsat....
Pak jsem musím dopsat "Změnu života", ale až to přepíšu...
Rozhodla jsem se, že sem dám další Yaoi povídku....no bude asi na kapitolky nebo možná delší jednorázovka, zatím mám 6 A4 v sešitě....jen to přepsat....no od příštího týdne bych sem mohla dávat častěji pokračování, ale nevím, jak to budu stíhat...protože příští týden je poslední týden školy a já mám celkem fofry....to víte 9.třída :D:D a ještě k tomu problémy s rukou....:/
Takže se omlouvám, že to nestíhám, ale budu se snažit :)

"Magie"

21. června 2011 v 16:02 | Gaby
Magie, co to vlastně je ?
Abych pravdu "napsala" já to osobně nevím, protože pro mě je magie něco abstraktního.
Magie má každý člověk. Většinou ji nikdo nevidí, ale je jasné, že magie je osobitost každé osoby.
Nenadaramo se říká, magické osobnosti. Byli nebo jsou to např. Elfové....proč zrovna oni? Protože jsou záhadně tajemné osobnosti, které možná někde existují. Mají něco magického v sobě, přesně tak i každé jiné stvoření.
U některých lidí to jde vidět, protože nás opravdu přitahují, ale jinak takovou magickou auru přejdeme i okem.

Zachránce-III.

19. června 2011 v 13:47 | Gaby |  Moje povídky
Tak a jak jsem napsala, musela jsem tuhle kapitolku přepsat, protože mi nedávala smysl....byla psána hopem...psala jsem to stylem Šups sem šup tam....nebylo to přehledné....:DD proto jsem ji musela trochu přepsat....no a co čeká Amari s Leeteukem ?? To si přečtěte...:)

Zachránce - Vztah díl 3. :)
*Leeteuk*
Nevěděl jsem, že i ji pronásledují nebo jsem spíš ani na to nepomyslel. Přitiskl jsem ji více k sobě, aby věděla, že jsem tady s ní. Nebránila se, jen se trochu posunula, aby líp ležela. "Mám nápad, ale budeme to muset udělat společně…" řekl jsem. "…Nevím sice, co je to za plán, ale předem souhlasím…" souhlasila se mnou Hin Ji. Amari neměla moc na výběr, ale nakonec přikývla. "Tak co je to za plán, když už jsem s tím souhlasila?" zeptala se Amari se zvědavostí. "…Takže já budu za tebou chodit do studia, jakožto tvůj kluk, sem tam si dáme pusu, jen proto, abychom toho chlapa trochu potrápili. Když nebudu moct, půjde Hin Ji s Kibumem a ještě si někoho vezmete ano?" Hin Ji přikývla. Amari něco říkala, ale nerozuměl jsem jí. Nakonec "sklopila uši" a přikývla, jako poslušný pejsek.
*Amari*
Nečekala jsem, že mi pomůže zrovna Leeteuk, ale i tak mu za to děkuji. "Dneska přespíte tady" řekl Leeteuk. Nic jsem nenamítala, protože jsem byla ještě unavená. Hin Ji to ani nevadilo.
Hned druhý den začal náš plán. Šla jsem do studia s Leeteukem. Šli jsme společně za ruce a tak jsme i odcházeli. Nevšimla jsem si, že někdo byl u studia. Další den jsem šla s Hin Ji, Kibumem a Siwonem. Bohužel se ukázal. Pochopila jsem, že na mě nepůjde, když jsem s Leeteukem, ale proč? Nedávalo mi to smysl. A tak to pokračovalo asi měsíc. Proč už se neobjevil? Proč už po mě nešel? Chtěl jen abych byla s Leeteukem? Nedává mi to smysl. Jediné co jsem pochopila, bylo to, že jsem se zamilovala do Leeteuka a chlápek už se neukázal.
*Leeteuk*
Po dlouhém měsíci s Amari jsem si začal uvědomovat, že ji přímo miluji. Teď už bych bez ní nedokázal žít. Je pro mě, jako droga. Když je u mě, chci být s ní pořád. Když u mě není, chci, aby u mě byla. ÁÁÁ já jsem snad zešílel.
"Amari, pojďme si promluvit o nás…" navrhl jsem. Amari přikývla.
Bavili jsme se o všem možném, nakonec jsem navrhl "Budeme spolu chodit?"
Amari byla celkem zaskočena, ale hned odpověděla "Ano" ani nezaváhala. Skočila mi kolem krku a vtiskla mi dlouhý polibek. Už to bylo víc, jak měsíc, co spolu chodíme. Je to tak boží pocit s ní být a nic nepředvádět. Sedíme teď spolu venku v naší oblíbené kavárně, je duben, krásný den.
"Miláčku, za měsíc budu muset jet do ČR, protože mě můj otec pozval na oslavu jeho 60-tých narozenin. Chceš jet semnou? Musím mu dát vědět, aby mohl počítat i s tebou nebo jen se mnou s Hin Ji a Kibume. Tak co?" zeptala se mě Amari. "Jasně, že chci jet, chci poznat tvou rodinu, ale jen když poznáš tu mou" odpověděl jsem s klidem. "Samozřejmě, ale až po té mé" odpověděla mi. "Fajn, takže máme měsíc, to bude sranda" Zkonstatoval jsem. Amari se začala smát. Dva dny po našem hezkém rozhovoru, mě Amari začala učit češtinu. Moje první české slovo bylo "Dobrý den". Abych vám pravdu řekl, tak čeština je pěkně složitá. Pomalu mě začala seznamovala s její rodinou. Více méně nic k nim neříkala, neptal jsem se proč, jen mě to trochu zaráželo. Jsem strašně zvědavý na její rodinu, protože to co jsem slyšel od Hin Ji mi celkem stačilo na to si udělat obrázek.
*Amari*
Nechtěla jsem, aby věděl, v jakém jsme rozpoložení doma. Rodiče moc neschvalovali to, že odjíždím. Ale já byla dospělá a uměla jsem se o sebe postarat. Vždycky mi všechno zakazovali a moc se o mě nestarali, spíše mě ignorovali.
Za měsíc máme letět. Jak kdyby se mi chtělo, ale když mě pozvali, tak proč nejet. Po dlouhé době se s Hin Ji podíváme do ČR. Dokonce se o tom dozvěděl i prezident Fisher a přijede mě přivítat na letiště. "Lásko, už se nemůžu dočkat, až budeme v ČR, protože jsem tam nikdy nebyl…" řekne mi Leeteuk a mě tak naprosto odradí o mých myšlenek. Dám mu pusu a odpovím "To víš, u nás je to stejné, jako tady, alespoň z poloviny." Ujistím ho. "Miláčku na letišti na nás bude čekat prezident a myslím, že i nějaké faninky, páč si nemyslím, že prezident by to nechal jen tak a neohlásil to televizi…" Leeteuk jen přikývne a manažerovi dá vědět, že přesně za měsíc se zdrží na 2 týdny v ČR. Manažer mu to povolí stejně, tak i Kibumovi. Měsíc utekl celkem rychle.
Zítra už letíme…to tak rychle uteklo, že se mi tam ani nechce. Konečně jsme v ČR.
Vysedli jsme z letadla. Na letišti na nás čekal prezident (nečekaně). Přivítal se semnou a s Hin Ji. Představila jsem Leeteuka a Kibuma. Samozřejmě jsem mluvila česky. Sem tam jsem něco musela Leeteukovi přeložit, protože s ním mluvil prezident, ale celkem to zvládal. Byli jsme pozváni na oběd a pak na prohlídku Prahy. Samozřejmě jsme nemohli odmítnout. Po obědě jsme si šli prohlédnout Prahu. Byli jsme ubytováni v nějakém hotelu, prezident se nenechal odradit a pozvala nás na večeři.
"Chtěl bych dohodnout SM Town koncert u nás v ČR, myslím si, že se tady najde hodně fanoušků skupin z Korey." Zeptal se pan prezident Fisher. Přeložila jsem to Leeteukovi a on souhlasil. Po dvou dnech v Praze jsme konečně jeli do Olomouce. Jeli jsme limuzínou. Kdo by nechtěl že ?

Zachránce-Tabulka

19. června 2011 v 12:25 | Gaby |  Moje povídky
Tak k povídce Zachránce musím dát tabulku....protože v další kapitole, kterou bohužel musím přepsat, páč je trochu divná, ale přepíši ji....jsou to příbuzenské vztahy Amari a Hin Ji....Protože se vydají na oslavu do ČR....a uvidíte jaké je tam čeká překvapení :)
V závorce jsou roky...kolik má kdo let :)....akorát jsem nepsala k jménům SuJu to by jste mohli vědět :)
Tabulka
Hlavní role: Leeteuk(28) s Amari(27)
Yo Hin Ji(22) s Kibumem(24)
Yesung s Reyowook
Heechul s Han Gengem
Eunhyuk s Donghaem
Sungmin s Kyuhyunem
Shindong
Siwon
Kangin
Rodina Amari:
Jakub ->bratr(30)
Vanessa ->manželka bratra(28)
Veronika ->dcera bratra a jeho manželky(5)
Monika ->matka(59)
Václav ->otec(60)
Karel ->přítel matky(60)
Kateřina ->přítelkyně otce(60)
Karolína ->dcera otce a jeho přítelkyně(20)
Petr ->syn otce a jeho přítelkyně(21)
Hana ->dcera matky a jejího přítele(22)
Lukáš ->syn matky a jejího přítele(20)
Gita ->sestřenice(27)
Nikolas ->manžel Gity(27)
Amálka ->dcera Nikolase a Gity(5)
Denisa ->dvojče Amálky->dcera Nikolase a Gity(5)
Vojta ->bratr Hin Ji(18)
Blanka ->matka Gity(59)
Leoš ->manžel matky Gity(63)
Jana ->dcera Blanky a Leoše(15)
Bydlí ve vesnici Černotín, jen otec se svojí přítelkyní bydlí kousek od Olomouce v rodinném domě to samé matka se svým přítelem bydlí kousek od Vyškova. Mají se setkat na oslavě Otcových 60 narozenin, kde Amari a Hin Ji představí své přítele z Korey.
Zdrží se v ČR 2 týdny.

Zachránce-II.

10. června 2011 v 19:37 | Gaby |  Moje povídky
Tak tady je další díl Zachránce. Stejně si myslí, že to nikdo nečte, takže asi přestanu psát. :).

Část II.
*Amari*
Cvičila jsem s dětmi ve studiu už víc, jak hodinu. Cvičili jsme a cvičili, když se najednou Hin-Ji zastavila. Házela překvapené pohledy ke dveřím. Podívala jsem se jejím směrem, na chvíli jsem zůstala hledět. Proč přišli?
U dveří stáli Super Junior a dívali se na nás, jak na zjevení.
Leeteuk prolomil to ticho dementní větou "Můžeme cvičit s vámi?, zdá se, že máte navrch".
"Promiň pane chytrej, ale tohle je pro děti od 12 do 18 let, a myslím, že do takové kategorie nezapadáš, protože tvůj mozek zaostal v tvých……10 letech." Odpověděla jsem s klidem.
Kluci začali pukat smíchy. Sotva se drželi. Hin Ji na mě hleděla, co to do mě vjelo, ale nic neříkala, věděla, že jsem někdy až moc upřímná.
"Provokace?" zeptal se ještě dementněji.
"Myslím, že ne to by vypadalo jinak, jen nemám čas a dokonce ani náladu někoho provokovat, tohle je moje upřímnost. A já se za ni nestydím." Přiznala jsem svou chybu.
"Její upřímnost mě někdy dohání k šílenství" Přidala se Hin Ji a s radostí podala "panu chytrému" ruku, aby se představila, jediná neměl 18, ale 20. A toho si asi "pan chytrej" všiml.
"Můžeš mi říct, kolik ti je?" Zeptal se Hin Ji. Hin Ji věděla na, co naráží, ale nechala mě, ať si to vyřeším. "20" Odpověděla.
"Proč je tady, když jí je 20 a "kroužek" je od 12 do 18?" vyptával se dál. Neměla jsem zrovna chuť se s ním nějak zahazovat, zrovna né teď.
"Protože ona nemá zaostalý mozek někde v pravěku."
"Hm, a kde ve starověku?" ptal se dál. Pěkně mě začíná vytáčet, ale já jsem v klidu. "Ne ona ho nemá zaostalý, i kdyby měla tebe předčít nemůže". Snažila jsem se ho setřít. Kluci za ním pukali smíchy.
"To je, jak milenecká hádka" dodal nějaký kluk s čepicí na hlavě.
"Sklapni Eunhyuk-u, já jdu nebo zaostanu ještě víc". Konečně pronesl poslední větu a už odcházel. "Nevracej se nebo zaostaneš až do doby před pravěkem!" zavolala jsem za ním. Hin Ji vedle mě chytala také záchvaty, že se sotva držela.
Přišel ke mně, jeden kluk, vypadal strašně roztomile až nevinně. "Dobře jsi mu to nandala, kdyby něco já se jmenuji Sungmin a rád tě zítra uvidím. Ten ňouma s velkým "Ň" se jmenuje Leeteuk. Zbytek ti představím zítra". Dokončil větu. "Nebude třeba, protože se mi blbě pamatují jména". "Aha" pronesl smutně, otočil se na patě a následoval nějakého kluka s hnědými vlasy.
*Leeteuk*
Poraženě a uraženě se vracím zpátky domů. Vidím, že si Sungmin povídá s Amari až závistí málem zakopnu. Ta její upřímnost mě zabíjí, ale i léčí. Konečně dojdu domů. Jdu ihned do kuchyně, kde si udělám něco k jídlu, mám hlad, jako vlk. Kluci za chvíli dojdou. Od každého slyším jen "Ta ti to netřela". Já se chci zahrabat hluboko daleko do země!!!
*Amari*
Další den byl náročnější, než jsem čekala, musela jsem si zapamatovat jejich jména. Věděla jsem Sungmina, ten klučina je snad nejroztomilejší na celém světě! Porozhlédla se a Sungmin mi začal vyjmenovávat jména a ukazoval, kdo je kdo. "Tak začneme Leadrem, to je náš Leeteuk nebo-li "Pan chytrej…" rozesmál se, ale pokračoval dále…" Tohle je Kangin, taťka tohohle všeho. Dále je tady Yesung a jeho přítel Ryeowook, pak Eunhyuk s jeho přítelem Donghaem, dále je tu Shindong, Siwon, Heechul a jeho přítel Han Geng, také je tu náš Kibum…" najednou ho přerušil hnědovlásek ze včera "A co já?". "…Kdyby si mě nechal domluvit, tak bych to řekl…" zamračil se Sungmin. "Dobře" poslechl hnědovlásek. "…a tohle je můj přítel, ten nejlepší přítel Kyuhyun" šlo vidět, jak se úplně rozplývá nad tím, že má tak dobrého přítele. Dali si pusu, ale dál nic nedělali.
Obrátila jsem oči v sloup, ale celkem mi to bylo jedno. Po asi půl hodině jsme zase začali nahrávat. Na konci tohohle blázince, jsem si je stejně nepamatovala.
Na oběd jsem se měla sejít s Hin Ji, a tak jsem šla, ale nějakým zázrakem se ke mně přidali kluci. Protestovala jsem, ale bylo mi to prd platné.
Došli jsme do restaurace, kde již čekala Hin Ji, psala jsem ji ať zabere větší stůj pro 15 lidí. Poslechla a jakmile mě uviděla, tak již na mě mávala. Došla jsem s kluky k Hin Ji. "Jak jsem již včera řekla, tohle je moje neteř Hin Ji. Je u mě v opatrovnictví, protože rodiče má v ČR a ona jela semnou, když byla nezletilá. Nějaké otázky?" představila jsem Hin Ji. Nikdo nic nenamítal, a tak jsme mohli začít jíst. Proudila celkem rušná zábava, dokud zase nezačal Leeteuk. Jen s ním jsem se nebavila. Hin Ji se bavila asi tak se všemi nejvíc s Kibumem, protože spolu natáčeli film. Leeteuka jsem naprosto ignorovala a bavila jsem se s ostatními. Konečně jsme dojedli a já už zase musela odejít. Hin Ji navrhla, že půjde rovnou na natáčení s Kibumem. Souhlasila jsem a za chvíli již po mě nezbyla ani pára nad hrncem. Mířila jsem rovnou na hodinu s dětmi.
*Leeteuk*
"Hej Hin Ji, kolikrát jí Amari denně?" Byl jsem celkem zvědavý, protože její postava je jen přeci trochu vychrtlá.
"Řekla bych, že to co najde tak sní, takže hodněkrát denně, jestli myslíš tu její podváhu, tak to je tím, že ona sice jí, ale ona ujde denně strašně hodně kilometrů. Nemá auto, protože její bratr se zabil při autonehodě, kterou si dává za vinu, protože mu řekla, že má jet opatrně, ale rychle, byla malá, nechtěla být doma sama. Tak proto nejezdí žádným dopravním prostředkem. Přeci jen, každý den cvičí s dětmi, i když někdy je jen učí etiketu, ale většinou cvičí tanec. Ona je taky slavná kvůli svým choreografiím. Učí lidi tanec a ještě stíhá i ten svůj nacvičit. Někdy se divím, jak to tak zvládá. No a proto se zdá, že má podváhu, ale má normální váhu, její doktor taky na to hleděl, ale když jsem to objasnila, byl v pohodě, protože ji chtěl převést na oddělení a dávat ji na umělé stravování, kvůli tomu. Zaráží vás ještě něco? Ráda to objasním" Usmála se na nás. "Pokom zdědila takový talent na všechno?" zeptal se Sungmin. "Ona ho nezdědila po někom, když byla malá, její rodiče ji zakazovali skoro všechno, protože má problémy s nohama, má špatně srostlé kyčle a správně by neměla tančit nebo dělat nějakou zátěž, ale ona chtěla, i když ji doktoři vyhrožovali, že bude ve 40 letech na vozíčku, nezajímala se o to. Do teď s tím má problémy, bohužel i při sexu, ale nějak ji to nezatěžuje, je až moc silná, na to, aby to vzdala. Její odvahu bych fakt chtěla. Nechápu, jak se dostala tak vysoko, protože její rodiče se o ni nestarali a jediná její naděje byla ta, že se chtěla odstěhovat sem, hned po střední škole, tak učinila. Její život zde nebyl zrovna lehký, alespoň ze začátku, protože ji nechtěli přijmout. Nikdo ji nechtěl poznat, přitom ona je ten nejlepší člověk, jakého jsem kdy poznala. Potom všem ji začali respektovat, protože psala knihy a začala svou kariéru svým hitem "let´s dance", kde zpívala a tančila. Poté začala podle svých knih natáčet dramata, jak jste si všimli, skoro hned se stala slavnou. Konečně její život začal nabírat barevné stránky. Jsem ráda, že sní můžu sdílet její dobrou náladu. Sice bych byla ráda, kdyby se o ni mohl starat nějaký její kluk, ale zatím nenašla svého "prince na bílém koni". V tomhle ohledu je mi ji celkem líto, ale jsem ráda, že je šťastná. To je asi celý její příběh" ukončila svůj dlouhý proslov Hin Ji. Pak jsem se již na nic neptal, protože tenhle projev mě stál úsilí se nerozbrečet. Nevěděl jsem, že měla, tak těžký život.
*Hin Ji *
Konečně Leeteuk ví o jejím životě, doufám, že o ni bude stát i tak. Jde vidět, že sotva udržel slzy na krajíčku, ale to asi každý člen. Sama jsem měla na mále. Její život se mi vždy zdál složitý až moc. Jsem ráda, že to ví, ale na rozdíl od nich vím, jak se všechno odehrávalo. "No teď už všechno víte, Myslím, že by jsme měli jít Kibume. Natáčení bude beztak trvat do rána" Mrkla jsem směrem ke Kibumovi. Souhlasil a tak jsme se zvedli a odešli.
*Amari *
S dětmi jsem byla až do 7 do večera. Poté jsem šla domů. Venku na mě čekal nějaký chlap. Chytl mě a chtěl mě odvézt, když najednou povolil jeho stisk a já uslyšela, jak se skácel na zem. Otočím hlavu, abych viděla svého zachránce a zůstanu strnule stát. Stojí tam Leeteuk. Rychle se ho chytnu, abych zjistila, že mám strach. Ucítím jeho dotek na zádech a jeho slova "Všechno je už dobré…".
*Leeteuk*
Konejším ji, aby se přestala třást a přestala brečet. Chvilku to trvá, ale nakonec se uklidní. Rychle ji chytnu do náruče, nemá síly se bránit. Pomalu dojdeme k nám. Otevřu dveře. Kluci jen vykouknou, aby byli vzápětí u nás. "Co se stalo?" vyhrkne Sungmin s ustrašeným pohledem. "Někdo ji napadl, štěstí, že jsem za ní šel."
Kluci byli sami překvapeni z toho všeho.
*Amari*
Chvíli stojím s Leeteukem a pak mě chytí do náruče a jde semnou neznámo kam. Jsem už unavená a tohle mi zrovna dvakrát nepomohlo. Po chvilce usnu. Probudím se a vidím členy SJ, jak na mě vrhají ustarané pohledy a já ležím v náruči Leeteuka. Pomalu se zvednu, ale Leeteuk mě stáhne zpátky se slovy "Nevstávej…" Poslechnu, nemám zrovna síly něco udělat. Všimnu si, že kousek dál sedí Hin Ji a vedle ní Kibum.
"Víš, kdo byl ten chlap?" zeptá se Hae. "Nevím…" odpovím s tím, že to vážně nevím. Hin Ji jen zakroutí hlavou. "Nebyl to náhodou ten chlap, co tě pronásleduje večer, jak jdeme ze studia?" zeptá se Hin Ji. Vrhnu na ní bolestný a zlostný pohled, hned pochopí, že to neměla říkat. Nechci někomu přidělávat problémy. Je to můj problém. "Cože?!" skoro zakřičí Leeteuk.

Zachránce-I.

5. června 2011 v 14:19 | Gaby |  Moje povídky
Tak jsem se konečně pustila do nové povídky. Její název zní "Zachránce" je to o Amari Shoe, Yun Hin Ji a SJ členech. Doufám, že se bude líbit. Amari Shoe a Yun Hin Ji jsou smyšlené postavy, kdy Amari je mé druhé jméno a Yun je druhé jméno mé sestřenice :)
Tady máte první část :) Ani nevím, kolik to bude mít částí, ale uvidíme.
Pak ještě přepíšu jednu povídku. :)

*Amari*
Pomalu si jdu k přechodu, kde je zase hodně lidí. Přejdu a začnu víc spěchat, protože za chvíli mám být v práci. Moje práce je velmi náročná, ale to snad každé slavné osoby. Nepíši jen písničky nebo nezpívá, ale pracuji i jinak. Učím děti. Učím je hlavně tanec, ale také zpěv a etiketu. Za mnou chodí děti od 12 do 18 let. Některé jsou v pubertě a některé zase až moc vyspělé, ale chovají ke mně respekt, alespoň si to myslím. Odpoledne mám s dětmi sraz a dneska se učíme další tanec. Už se nemůžu dočkat. Jde to vidět až tak moc, protože do někoho nechtěně vrazím, jak jsem zasněná. Pořádně se omluvím, ale ani se neopavažuji dotyčné osobě podívat do tváře, a tak hned zmizím.
*Leeteuk*
Podívám se na holku, která do mě asi nechtěně vrazí. Ani se na mě nepodívá. To ji nestojím ani za ten pohled? Nebo se cítí blbě, a proto její hlavu nezvedne?
Nechám to bít s tím, že ji zase jednou potkám. Jdu dále do pekárny pro koláčky a kafe jak pro kluky tak pro sebe. Dneska máme zpívat s Amari Shoe. Hodně krát jsem ji viděl zpívat, je fakt úžasná. Píše knihy a dokonce má i dokonalou choreografii a podle toho, co jsem četl se stará ještě o děti, která učí. Je fakt třída, to já bych toho tolik nezvládl. Nenadarmo se říká, že ženy toho zvládají víc, jak muži. Vyjdu z pekárny a mířím rychlejším tempem do studia.
Vevnitř čekají kluci. Když mě uviděli, celí se rozzářili, protože měli asi hlad. Nedivím se, musel jsem je vytáhnou brzo z postele. No, co za to může manažer, který mi volal až ráno. Dojdu a každému rozdám příděl jídla. Po chvilce se otevřely dveře a vešel manažer, za ním stála drobná postava, bylo jasné, že je to Amari. Manažer nás obeznámil s podmínkami a s úkoly, na které máme týden. Amari požduchl do proudu dění. Když jsem si uvědomil, že je to ta holka, která do mě ráno vrazila, nezmohl jsem se na nic jen na otevřenou pusu a větu "Ty?!".
*Amari*
Přišla jsem do studia a tam na mě čekala moje manažerka s jiným manažerem, mě naprosto neznámým. Přišla jsem k ní a začali jsme rozebírat to, že mám zpívat se Super Junior. Přikývla jsem, co jiného bych tak zmohla. Poté mě moje manažerka opustila se slovy, že musí něco zařídit, ale do hodiny je zpátky. Manažer SJ mě vedl ke studiu, kde asi čekali členi SJ. Otevřel dveře a já stála efektivně za ním, bylo mi jasné, že nejdu vidět, ale kdo by taky byl, proti jeho velké osobě. Manažer začal mluvit o jejich a mém úkolu. Všichni přikývli, konečně trochu popošel a já jsem zpoza něho vykoukla. Podívala jsem se na ně jen letmo. Když v tom na mě zůstal hledět jeden z členů. Nevím, který to je protože se mi jejich jména pletou a to dost. Ukázal na mě prstem a vyhrkl ze sebe "Ty?!". Nevěřícně jsem zůstala stát. Nevěděla jsem, co jsem udělala. "Ty jsi do mě vrazila, omluvila jsi se a ani jsi se na mě nepodívala!". Oddychla jsem si, myslela jsem, že je to něco horšího. "Hlavní je, že jsem se omluvila ne?....Kdyť je úplně jedno jestli se na tebe podívám nebo ne…" odmlčela jsem se. "Mohla jsi" řekl se smutným podtónem v hlase. "Hlavní je, že mě zase vidíš ne?" zeptala jsem se a ani jsem nečekala žádnou reakci, nebyl by první ani poslední, kdo se do mě zamiloval a hned se zase odmiloval.
*Leeteuk*
Velice mě zarazila její odpověď. Nevěděl jsem co říct. Když jsem se podíval na kluky, ti se přímo bavili. Ukončil jsem debatu tím, že bychom se měli dát do práce. Všichni poslušně poslechli a mohli jsme začít. Amari zpívala, jako anděl. Jen jsem na ni s kluky zůstal hledět. Po 2 hodinách jsme konečně skončili. Amari se vydala ke dveřím, když ji Hae zastavil. "Půjdeš teď s námi", oznámil ji a odtáhl ji společně s Hyukem. Amari se s počátku bránila, ale poté to vzdala. Došli jsme k restauraci. Amari, jen s údivem zůstala stát.
*Amari *
Nějací dva kluci mě dotáhli k nějaké restauraci. Zůstala jsem hledět."Proč jdeme do restaurace?" zeptala jsem se. "Protože po práci se jde většinou do restaurace na jídlo a pití, a ty nevypadáš zrovna dvakrát dobře, myslím z ohledu jídla" řekl Hae a Hyuk se jen přidal "Vypadáš, jako chodící kostra". Tak to mě teď naštvalo. "Já nemůžu za to, jak vypadám" nafoukla jsem tváře s tím, že mě urazili. Ten kluk, do kterého jsem vrazila, se začal smát a říká "Ty máš dost holka, kdyť nic nejíš a to je ten problém". Fajn, a mám toho dost. "Já jím asi 10x denně!". Všichni se přestali smát a zůstali na mě nevěřícně hledět. "Se klidně zeptejte mojí neteře, která semnou žije." Najednou bylo ticho. S tím, že už musím jít jsem odešla. Mám toho po krk. Já nemůžu za to, že vypadám, jak kdybych nic nejedla. Konečně jsem došla k nějakým potravinám a tam si koupila pořádné jídlo do studia. Samozřejmě jsem vzala nějaké sladkosti dětem.
*Leeteuk*
Ještě chvíli jsme tam zůstali hledět na místo, kde ještě před chvíli stála Amari. Všichni měli nevěřícné obličeje. Probudil jsem sebe a pak ostatní. "Nepůjdeme se podívat na Amariininu hodinu s dětmi?". Zeptal jsem se zájmem. Kluci jen přikývli. Stavili jsme se ještě v pekárně, kde si každý vzal, alespoň kousek.