Zachránce-III.

19. června 2011 v 13:47 | Gaby |  Moje povídky
Tak a jak jsem napsala, musela jsem tuhle kapitolku přepsat, protože mi nedávala smysl....byla psána hopem...psala jsem to stylem Šups sem šup tam....nebylo to přehledné....:DD proto jsem ji musela trochu přepsat....no a co čeká Amari s Leeteukem ?? To si přečtěte...:)

Zachránce - Vztah díl 3. :)
*Leeteuk*
Nevěděl jsem, že i ji pronásledují nebo jsem spíš ani na to nepomyslel. Přitiskl jsem ji více k sobě, aby věděla, že jsem tady s ní. Nebránila se, jen se trochu posunula, aby líp ležela. "Mám nápad, ale budeme to muset udělat společně…" řekl jsem. "…Nevím sice, co je to za plán, ale předem souhlasím…" souhlasila se mnou Hin Ji. Amari neměla moc na výběr, ale nakonec přikývla. "Tak co je to za plán, když už jsem s tím souhlasila?" zeptala se Amari se zvědavostí. "…Takže já budu za tebou chodit do studia, jakožto tvůj kluk, sem tam si dáme pusu, jen proto, abychom toho chlapa trochu potrápili. Když nebudu moct, půjde Hin Ji s Kibumem a ještě si někoho vezmete ano?" Hin Ji přikývla. Amari něco říkala, ale nerozuměl jsem jí. Nakonec "sklopila uši" a přikývla, jako poslušný pejsek.
*Amari*
Nečekala jsem, že mi pomůže zrovna Leeteuk, ale i tak mu za to děkuji. "Dneska přespíte tady" řekl Leeteuk. Nic jsem nenamítala, protože jsem byla ještě unavená. Hin Ji to ani nevadilo.
Hned druhý den začal náš plán. Šla jsem do studia s Leeteukem. Šli jsme společně za ruce a tak jsme i odcházeli. Nevšimla jsem si, že někdo byl u studia. Další den jsem šla s Hin Ji, Kibumem a Siwonem. Bohužel se ukázal. Pochopila jsem, že na mě nepůjde, když jsem s Leeteukem, ale proč? Nedávalo mi to smysl. A tak to pokračovalo asi měsíc. Proč už se neobjevil? Proč už po mě nešel? Chtěl jen abych byla s Leeteukem? Nedává mi to smysl. Jediné co jsem pochopila, bylo to, že jsem se zamilovala do Leeteuka a chlápek už se neukázal.
*Leeteuk*
Po dlouhém měsíci s Amari jsem si začal uvědomovat, že ji přímo miluji. Teď už bych bez ní nedokázal žít. Je pro mě, jako droga. Když je u mě, chci být s ní pořád. Když u mě není, chci, aby u mě byla. ÁÁÁ já jsem snad zešílel.
"Amari, pojďme si promluvit o nás…" navrhl jsem. Amari přikývla.
Bavili jsme se o všem možném, nakonec jsem navrhl "Budeme spolu chodit?"
Amari byla celkem zaskočena, ale hned odpověděla "Ano" ani nezaváhala. Skočila mi kolem krku a vtiskla mi dlouhý polibek. Už to bylo víc, jak měsíc, co spolu chodíme. Je to tak boží pocit s ní být a nic nepředvádět. Sedíme teď spolu venku v naší oblíbené kavárně, je duben, krásný den.
"Miláčku, za měsíc budu muset jet do ČR, protože mě můj otec pozval na oslavu jeho 60-tých narozenin. Chceš jet semnou? Musím mu dát vědět, aby mohl počítat i s tebou nebo jen se mnou s Hin Ji a Kibume. Tak co?" zeptala se mě Amari. "Jasně, že chci jet, chci poznat tvou rodinu, ale jen když poznáš tu mou" odpověděl jsem s klidem. "Samozřejmě, ale až po té mé" odpověděla mi. "Fajn, takže máme měsíc, to bude sranda" Zkonstatoval jsem. Amari se začala smát. Dva dny po našem hezkém rozhovoru, mě Amari začala učit češtinu. Moje první české slovo bylo "Dobrý den". Abych vám pravdu řekl, tak čeština je pěkně složitá. Pomalu mě začala seznamovala s její rodinou. Více méně nic k nim neříkala, neptal jsem se proč, jen mě to trochu zaráželo. Jsem strašně zvědavý na její rodinu, protože to co jsem slyšel od Hin Ji mi celkem stačilo na to si udělat obrázek.
*Amari*
Nechtěla jsem, aby věděl, v jakém jsme rozpoložení doma. Rodiče moc neschvalovali to, že odjíždím. Ale já byla dospělá a uměla jsem se o sebe postarat. Vždycky mi všechno zakazovali a moc se o mě nestarali, spíše mě ignorovali.
Za měsíc máme letět. Jak kdyby se mi chtělo, ale když mě pozvali, tak proč nejet. Po dlouhé době se s Hin Ji podíváme do ČR. Dokonce se o tom dozvěděl i prezident Fisher a přijede mě přivítat na letiště. "Lásko, už se nemůžu dočkat, až budeme v ČR, protože jsem tam nikdy nebyl…" řekne mi Leeteuk a mě tak naprosto odradí o mých myšlenek. Dám mu pusu a odpovím "To víš, u nás je to stejné, jako tady, alespoň z poloviny." Ujistím ho. "Miláčku na letišti na nás bude čekat prezident a myslím, že i nějaké faninky, páč si nemyslím, že prezident by to nechal jen tak a neohlásil to televizi…" Leeteuk jen přikývne a manažerovi dá vědět, že přesně za měsíc se zdrží na 2 týdny v ČR. Manažer mu to povolí stejně, tak i Kibumovi. Měsíc utekl celkem rychle.
Zítra už letíme…to tak rychle uteklo, že se mi tam ani nechce. Konečně jsme v ČR.
Vysedli jsme z letadla. Na letišti na nás čekal prezident (nečekaně). Přivítal se semnou a s Hin Ji. Představila jsem Leeteuka a Kibuma. Samozřejmě jsem mluvila česky. Sem tam jsem něco musela Leeteukovi přeložit, protože s ním mluvil prezident, ale celkem to zvládal. Byli jsme pozváni na oběd a pak na prohlídku Prahy. Samozřejmě jsme nemohli odmítnout. Po obědě jsme si šli prohlédnout Prahu. Byli jsme ubytováni v nějakém hotelu, prezident se nenechal odradit a pozvala nás na večeři.
"Chtěl bych dohodnout SM Town koncert u nás v ČR, myslím si, že se tady najde hodně fanoušků skupin z Korey." Zeptal se pan prezident Fisher. Přeložila jsem to Leeteukovi a on souhlasil. Po dvou dnech v Praze jsme konečně jeli do Olomouce. Jeli jsme limuzínou. Kdo by nechtěl že ?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama