Zábava pro nezletilé - prolog

11. ledna 2013 v 21:27 |  Yaoi povídky
Takže tady je nová povídka. Jeliko mám rozepsaných 8 povídek, tak je budu muset postupně dopisovat. Ano, měla bych začít povídkou "bylo správné se vrátit?" ale zde jsem se zadrhla na 25té stránce :D Nebojte všechno bude, i když to tady stejně nikdo nečte :) Dám vám sem anketu, kde můžete hlasovat, kterou povídku mám dopsat ;)
Perex___---___


Zábava pro nezletilé - prolog
Šedá obloha, ze které se snáší dolů kapky deště.
Osoba, která jde bezvládně deštěm a nevnímá nic, jen své myšlenky. Utápí svou duši v zármutku a bolesti. Umřela mu osoba, která byla pro něj víc než jeho samotná duše. Miloval tohohle člověka, protože jej dokázal vzít z pekla do ráje. Dokázal mu ukázat lepší stránky života, které dosud nepoznal. Byl za svého jediného a nejlepšího přítele rád, ale teď již nebyl. Znova zasáhl osud. Bůh si jej vzal k sobě. Jeho existence byla ztracena, znova. Nenáviděl svůj život, ale kvůli Satoshimu zůstával tady na tomto světě s tou nehoráznou bolestí, která jej obklopovala všude, kde mohla. Krutá daň za celkem normální život. Tedy asi není normální, když prodává své tělo, ale on prostě neví, kdo za tohle všechno může. Byli to jeho rodiče, kteří jej v jeho 10ti letech vyhodili z domu? Nebo to byla všechno jenom jeho chyba? Nechce na nikoho házet vinu, ale mu bylo 10! Co měl dělat, když neměl ani základní školu? Byl ztracen nebo ne?
Jeho náplň dne není o nic lepší než bezdomovce. Alespoň jeden rozdíl jej liší od nich a to ten, že bydlí v bytě, sice s dalšími třemi prostituty, ale žije. Ale když máte práci, moc se zde nezastavujete, pokud zde nechcete přespat, když vás poslední zákazník nenechá u sebe. Několikrát za den se zde zastaví přečíst nějakou knihu nebo se přijde najíst. Ale zrovna teď se prochází deštěm, který je pro něj nejlepší počasí pro tuto chvíli. Déšť schovává jeho slzy, které nedokáže zastavit. Brečí jako malé dítě, které dostalo výprask, ale on truchlí za svého nejlepšího kamaráda, který měl včera pohřeb. Zase je sám. Bez jakékoliv pomoci nebo podpory. Smutek je teď jediné, co cítí. Musí se vzchopit, protože už je to 6 dní, co nebyl v práci. 6 dní smutku, není to málo? Jak moc času by měl plakat a truchlit pro smrt kamaráda, který zemřel při autonehodě, před jeho očima? Jak moc dní je povoleno? Kolik by toho měl pro něj obětovat? Kolik toho obětoval Satoshi? A proč se s ním vůbec kamarádil? Vždyť byl odpad, tak proč? Nezasloužil si soucit okolního světa. Byl troska ztracená v hlubokém oceáně. Neuměl v tomhle oceáně jménem "život" plavat. Všechno zastiňovala abstraktní věc, kterou neměl. Vzdělání. A proto nemá nárok na novou šanci života. Všechny své šance promeškal, jak moc mohl. To ho nikdo nedokáže zachránit z koloběhu, do kterého se dostal neprávem?
Ne, všichni chtějí jenom sex.
Tak, co by jiného od prostituta chtěli? Ale on takhle žít nechtěl, ale musí…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Shiki Shiki | 20. října 2013 v 16:03 | Reagovat

Smutna a originalna poviedka,
idem si hned precitat dalsiu cast. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama